Systém masérských hmatů.

Masérské hmaty:

  • Tření
  • Roztírání
  • Hnětení
  • Tepání
  • Chvění
  • Pohyby v kloubech
  • Závěrečné tření


Tření:

Provádíme na velkých plochách, působíme nejčastěji celou plochou dlaně a s mírným tlakem. Třením obvykle začínáme masážní sestavy. Kromě nanesení masážních prostředků působí zklidňujícím dojmem a přispívá k celkovému zklidnění a uvolnění těla a mírnému prohřátí pokožky.

Roztírání:

Slouží především k působení na ploché svaly trupu a měkké plochy kloubů a jejich okolí. Ve srovnání s třením se provádí na menší ploše a s větším tlakem. Roztírání má následující variace: částí dlaně, špetkou, palcem(ci), čtyřmi prsty, osmi prsty nebo hřbetem pěsti.

Hnětení:

Hnětení je použitelné především na “dlouhých a objemných svalech”. Výborně se hodí pro důkladné zpracování svalů končetin a šíjové části trapézových svalů. Tyto hmaty provádíme formou: uchopováním a odtahováním, vlnovitým hnětením, finským hnětením, pomalým válením a promačkáváním.

Tepání

Je asi nejznámější variantou masérských hmatů. Jedná se o různé způsoby úderů ruky na masírovanou oblast těla.
Povrchově působící hmaty: tleskání (celou plochou dlaní), pleskání (miskovitě vydutou dlaní), smetání (konečky uvolněných prstů).
Hloubkově působící hmaty: vějířovité tepání (malíkovou hranou ruky s roztaženými prsty), sekání (malíkovou hranou ruky s prsty u sebe) a pěstí (malíkovou stranou).

Chvění

Rychlým kmitavým pohybem se prochvěje masírovaný sval. Vytřásání celé končetiny a rychlé válení končetin patří také do této kategorie hmatů.

Pohyby v kloubech

jsou buď aktivní (provádí masírovaná osoba dle pokynů terapeuta) nebo pasivní, kdy pohyby provádí terapeut a od klienta je vyžadováno co největší uvolnění.

Závěrečné tření

Je většinou ukončovacím hmatem u většiny masáží. Navodí konečné zklidnění a uzavírá masážní sestavu.

 

 

Zdroje :
Stanislav Flandera: “Klasické masáže”, 2005